Velmistr Hwang Ho Yong

Hwang Ho-yong se narodil 11. května 1956 v malém městečku Sin-uiz, které leží v KLDR nedaleko čínských hranic. Taekwon-do začal cvičit ve svých 13 letech, když zpočátku upřednostňoval basketbal a gymnastiku. Po čase mu však taekwon-do natolik učarovalo, že mu začal věnovat všechen volný čas. Nebylo divu, vždyť taekwon-du se v té době věnovali také jeho starší bratři i sestra. V této době se již také zformovala jeho představa o budoucí kariéře. Po absolvování střední školy se přihlásil na vysokou školu sportu, po jejímž absolvování začal pracovat v korejské federaci Taekwon-do ITF. Ve 28 letech úspěšně složil před dnes již legendárním zakladatelem taekwonda, prezidentem mezinárodní federace taekwon-do (ITF), generálem Choi Hong-hi zkoušku na 4. dan, čímž se tak stal také mezinárodním instruktorem s právem vyučovat taekwon-do ITF po celém světě.

Při soutěžích a exhibicích se velmistr Hwang nejraději věnoval technikám skoků a kopů ve výskoku, které se dnes při soutěžích taekwon-do ITF označují jako speciální přerážecí techniky (korejsky „tuk-gi“). V nich se stal ve své generaci nepřekonaným, když hned dvakrát v této disciplíně zvítězil na mistrovství Koreje. Instruktážní fotografie řady technik kopů ve výskoku čí přeskoků překážek v jeho provedení se díky tomu dostaly i do základní učebnice taekwonda, 15ti dílné encyklopedie, jejíž autorem je sám generál Choi Hong-hi (1918-2002). Ten o Hwangovi prohlásil, že jen díky němu mohl povýšil kopy ve výskoku na kopy v letu, neboť právě Hwang Ho-yong mu jako první prakticky dokázal, že v jednom výskoku se dá technicky správně provést 3 i více kopů za sebou.

V letech 1982 – 1986 proto procestoval Hwang Ho-yong spolu s korejským exhibičním týmem Itálií, Jugoslávii, Maďarsko, Norsko a pak především pro bojová umění prestižní Čínu. V řadě těchto zemí byl ohlas těchto exhibic základem pro růst popularity taekwonda ITF vedoucí až k založení národních federací. V pro nás všechny přelomovém roce 1987, přijel Hwang Ho-yong jako mladý jednatřicetiletý instruktor ITF, po dohodě na tři roky, do tehdy ještě socialistického Československa, aby se i zde začalo vyučovat moderní umění sebeobrany taekwon-do a mohla zde být později založena národní federace taekwonda. To se mu u nás také zanedlouho podařilo a 19. července 1990 byla Československá federace taekwon-do, coby zcela funkční organizace, přijata do ČSTV. Svoji „první“ misi pak v České republice Hwang Ho-yong ukončil v roce 1992, kdy již společně s prvním českým reprezentačním týmem odcestoval na 8. seniorské mistrovství světa v taekwondu ITF do Koreje, které se zde v termínu 10. – 15. září 1992 konalo. V té době již 8 českých studentů absolvovalo zkoušku na 2. dan a skoro 40 pak zkoušku na 1.dan

Následně v Koreji se Hwang Ho-yong stal vedoucím oddělení trenérů a státní reprezentace Korejské federace taekwonda. V letech 1994 – 1995 byl Hwang Ho-yong vyslán podpořit rozvoj taekwon-do v Indii, odkud se na četné žádosti a na základě mnoha jednání mezi Českým svazem Taekwon-Do ITF a mezinárodní federací taekwonda vrátil zpět do České republiky, aby zde ve svém započatém díle mohl pokračovat. Na podzim roku 1995 se tak Hwang Ho-yong již coby mistr taekwonda (7. dan) opět do České republiky vrátil a nepřijel sám. Společně s ním přijela také jeho žena a nově i jeho malá dcera. Následující rok se pak mistru Hwangovi narodil také ještě syn.

Na podzim roku 2000 odjel velmistr Hwang opět i se svoji rodinou zpět domů do Koreje, když byl jmenován v rámci ITF předsedou komise mezinárodních instruktorů taekwonda ITF. K nám do České republiky se pak vrátil v prosinci 2002. Na světovém kongresu ITF v roce 2003 v Řecku mistr Hwang slavnostně převzal z rukou prezidenta ITF, pana Chang Unga certifikát na 8. dan s pořadovým číslem K-8-4 (Korea – 8. dan – 4 v pořadí). Vyvrcholení celoživotní práce mistra Hwanga pro taekwon-do ITF přišlo jistě 7. září 2011 na 21. celosvětovém kongresu ITF, kde převzal z rukou prezidenta ITF Prof. Chang Unga certifikát K-9-1 za nejvyšší technický stupeň v taekwondu, a to 9. dan. Tímto se tak zařadil do nevelké rodiny velmistrů taekwonda. V současné době je velmistr Hwang Ho-yong v rámci ITF své dlouhodobé kunkce vedoucího technické komise ITF také ve funci viceprezidenta celé ITF.

V současné době je to právě velmistr Hwang Ho-yong, kdo je v rámci Českého svazu Taekwon-Do ITF oprávněn udělovat všechny vyšší mistrovské technické stupně v taekwondu ITF, kdo dohlíží nad výukou ve všech 33 českých i moravských školách taekwon-do ITF, kdo osobně vede všechny svazové technické i trenérské semináře, kdo se také aktivně podílí na přípravě všech juniorských i seniorských reprezentantů České republiky, kdo přezkušuje všechny studenty trenérské školy FTVS UK Praha ze specializace taekwon-do ITF a kdo především působí jako hlavní slučovací prvek všech studentů taekwon-do ITF u nás.

Před lety měl mistr Hwang, jak sám přiznává, radost především z toho, když jej někdo z jeho učitelů pochválil, nebo když dokonale zvládl novou techniku. Avšak po tom, co se poprvé představil sám v roli učitele a mistra, se dívá na věci poněkud jinak. Chce být především dobrým pedagogem a mistrem. Možná i proto vzpomíná na okamžiky radosti spojené nejen se založením samostatného Českého svazu Taekwon-Do ITF, ale i na okamžiky, kdy udělil první černý pásek českém studentovi, Jirkovi Gazdovi. Radost má i z úspěchů českého taekwon-do na světových i Evropských soutěžích, kdy všichni jeho žáci dosáhli řady skvělých výsledků. Od roku 1992 získali čeští reprezentanti v taekwon-do ITF více jak 500 medailí z mistrovství Evropy a mistrovství světa, včetně několika titulů mistrů světa (např. Jaromír Michl nebo Jan Mraček jsou trojnásobní seniorští mistři světa), čímž se Česká republika dlouhodobě řádí mezi absolutně nejlepší země na světě.

A s čím ještě není zcela spokojen? Snad jen s nepochopením významu BUDO u některých žáků taekwonda, či nedodržováním všech jeho zásad a etiky. Mnozí také zjednodušeně chápou bojové umění taekwon-do pouze jako sport, bez snahy zdokonalovat se nejen fyzicky, ale i duševně v morálce, etice i filosofii.

Velmistr Hwang Ho-yong proto říká:

„V taekwondu je třeba si uvědomit, že 1. dan získává ten, kdo zvládl pouze základy tohoto bojového umění. Je to něco podobného, jako když člověk leze na horu a když konečně dosáhne svého prvního vrcholu, teprve tam zjistí, co je za ním a co jej ještě čeká. Vrchol svých technických schopností dosáhne student taekwonda s ohledem na svůj věk a fyzické dispozice zpravidla se 3. nebo 4. danem, plného porozumění taekwonda však často daleko později.

Proto se také učiteli taekwonda stávají až držitelé 4. – 6. danu a mistry až držitelé 7. danu. To nejtěžší na cestě zvládnutí technik a filozofie taekwonda je zpravidla na počátku. Řada zájemců o toto umění si myslí, že se hned stanou mistry a že si za krátký čas osvojí všechny techniky. Chybí jim trpělivost a proto mnohdy předčasně od tréninku odcházejí. Pro některé je také jediným cílem získat černý pásek, a to i přesto, že by dokázali jistě víc. K tomu je však potřeba pevná vůle, disciplína a trpělivost, stejně jako respekt k principům BUDO i svým učitelům.

Každý žák taekwonda by se při své cestě k poznání taekwonda měl držet pěti zásad taekwonda, kterými jsou zdvořilost, čestnost, vytrvalost, sebeovládán a nezdolný duch“.