TAEKWON-DO

Taekwon-do je cesta životem.
Trochu podrobněji je to korejské bojové umění sebeobrany založené na principech moderní fyziky. Oficiálně ho založil generál Choi-Hong-Hi v roce 1955 v Koreji. Jednotlivé techniky jsou vytvořeny podle principů moderní fyziky.
Toto jméno se dá rozložit na tři samostatná slova, která toto umění charakterizují: TAE – práce a techniky nohama (pohyby, výskoky, kopy), KWON – techniky rukama (bloky, úchopy, údery), DO – způsob myšlení a cesta životem.
Generál vytvářel Taekwon-do jako prostředek sebeobrany s posláním bránit mír a spravedlnost na světě.
Taekwon-do je určeno pro každého, kdo chce něco udělat pro sebe, kdo se chce naučit bránit a kdo má čisté myšlenky. Vůbec nezáleží na věku a pohlaví, což dokazují cvičenci na celém světě. Taekwon-do cvičí dokonce i tělesně postižení a dosahují dobrých výsledků.

Samotná výuka Taekwon-Do ITF probíhá v „nekonečném“ kruhu (spíše však ve spirále, čímž ukazujeme neustále zvyšující se výkonnost každého studenta), v němž se prolínají jednotlivé celky výuky Taekwon-Do ITF. Mezi tyto jednotlivé celky patří základní pohyby, technické sestavy, souboj, trénink a sebeobrana.

Pomocí cvičení pod dohledem kvalifikovaného trenéra Taekwon-Do ITF student nejprve zvládá jednotlivé základní pohyby Taekwon-Do ITF, které následně spojuje do kombinací technik, z nichž pak vycházejí technické sestavy. V dalším velkém celku Taekwon-Do ITF již zvládnuté techniky aplikuje v souboji se soupeřem. Aby bylo možné provést správně a důrazně techniku Taekwon-Do ITF, je potřeba také trénovat a otužovat tělo. Tomuto se věnuje vlastní trénink Taekwon-Do a jeho různé formy cvičení. Poslední velkým celkem je výuka speciální praktické sebeobrany.

Spojením všech těchto pěti částí můžeme hovořit o vrcholu výuky Taekwon-Do ITF, čímž je vlastní umění sebeobrany, tj. připravit studenta tak, aby byl schopen kdykoliv a kdekoliv se ubránit jednomu, nebo i více útočníkům, a to jak neozbrojeným tak i ozbrojeným.

Proto také i mistr Taekwon-Do ITF musí cvičit základní pohyby, tak aby jeho sebeobrana pak byla lepší a naopak opakovaná výuka sebeobrany následně zlepšuje základní pohyby.

Taekwon-Do ITF v sobě obsahuje i morální aspekty a vychovává všechny své studenty v duchu zásad Taekwon-Do ITF (zdvořilost, čestnost, vytrvalost, sebeovládání, nezdolý duch).

Základní kompozice

 1. Základní pohyby (korejsky „gibon yonsup“)
v taekwondu ITF tvoří také základ tréninku. Jedná se nejčastěji o kombinaci určeného postoje s přesně danou technikou rukou, nohou nebo i jejími kombinacemi (např. ruce a koleno). Taekwon-do ITF jako takové obsahuje na tři tisíce přesně popsaných technik.

Jak již bylo uvedeno výše, součástí většiny základních pohybů v taekwondu jsou jednotlivé postoje. Některé z nich se budete v tréninku určitě učit jako první, neboť bez nich byste se nemohli učit žádnou další techniku.

Jednotlivé techniky pak v taekwondu dělíme podle několika hledisek. Jako první hledisko nám jistě poslouží fakt, zda se jedná o techniky útočné, nebo techniky obrané. Dále můžeme dělit techniky podle toho, zde je vykonáváme pomocí rukou, pomocí nohou, nebo pomocí smíšených partií.

Současně s tréninkem základních pohybů musíme také znát na jedné straně jednotlivé úderové (kontaktní) plochy ve všech technikách a na druhé straně pak vitální (citlivé) místa na těle soupeře. Pouze velmi dobrou znalostí všech těchto věcí může být naše obrana nebo útok efektivní.

Proto pro všechny studenty taekwonda shrnul tvůrce tohoto umění sebeobrany, korejský generál Choi Hong Hi to nejpodstatnější k nácviku taekwonda do tajemství tréninku.

Tajemství tréninku taekwonda

  1. Důkladně si nastuduj teorii vzniku síly.
  2. Jasně porozuměj účelu a významu každého pohybu, který provádíš.
  3. Koordinuj pohyb očí, rukou, nohou a dýchání (vše společně).
  4. Vyber přiměřený útok proti každému životně důležitému místu.
  5. Dobře se seznam se správným úhlem a vzdáleností pro útok a obranu.
  6. Při pohybu udržuj jak ruce tak i nohy lehce ohnuté.
  7. Všechny pohyby, až na několik výjimek, musí začínat zpětným pohybem.
  8. Dosáhni během pohybu sinusovou vlnu řádným použitím správného pružného pohybu kolen.

Staré přísloví říká, že ani nebe nemůže z pilného dělníka udělat chudáka. Avšak u taekwonda píle nebo intenzívní trénink samy o sobě nevedou ke kvalitním technikám. Vyučování nekvalifikovaným učitelem je mnohdy horší, nežli raději necvičit vůbec, protože vědecky nepodložené pohyby nesnižují pouze výkon, ale je potřeba ohromná spousta času pro jejich následnou opravu.

Naopak pod řádným vedením kompetentního učitele se žák, který se opravdu věnuje cvičení, naučí správné techniky taekwonda v poměrně krátké době a s daleko menším úsilím. Žáci by si měli pamatovat následující tajemství tréninku, které vypracoval zakladatel taekwonda, generál Choi Hong Hi.

Technická sestava (korejsky tul) v taekwondu je soubor určitého počtu základních pohybů jdoucích za sebou v pevném a logickém pořadí. Student může, pokud se danou sestavu naučí, takto systematicky bojovat až s několika pomyslnými protivníky. Při tomto tréninku navíc student může cvičit s maximálním nasazením i silou bez toho, že by svého protivníka jakkoli zranil. Vznik sestav v bojových uměních však sahá hluboko do historie. Jakmile totiž lidé začali bojovat, velice rychle zjistili, že je nutno se také na boj dobře připravit. V opačném případě totiž velice často boj prohrávali. Bohužel pro žáky i učitele bojových umění bylo ve své době nemyslitelné, aby trénovali svoji zručnost v útoku i obraně proti skutečným protivníkům. Toto však naopak bránilo bojovníkům v jejich individuálním rozvoji, a to až do té doby, dokud někdo nadaný vysokou mírou představivosti nevytvořil první sestavu. Od té doby využívá sestavy v tréninku také drtivá většina bojových umění.

V taekwondu ITF je vytvořeno jeho zakladatelem, korejským generálem Choi Hong-hi, celkem 24 technických sestav, které se liší nejen svou délkou, ale především skladbou jednotlivých technik. Prvních 9 snadnějších sestav se učí žáci (žákovské stupně), zbývajících 15 sestav již patří mezi ty mistrovské. Každý student může cvičením sestav projít mnoho technik taekwonda v sériích, přičemž po tuto dobu nepotřebuje skutečného protivníka. Častým opakováním těchto sestav navíc získává návyk na určité typy kombinací útočných i obraných pohybů, což mu potom ve skutečném boji může pomoci. Neméně podstatná výhoda cvičení sestav je také v tom, že student jejich cvičením podstatně zvyšuje svou celkovou fyzickou kondici, rozvíjí svalstvo celého těla, vylepšuje kontrolu dýchání, pružnost těla a také svůj celkový pohybový rytmus. Většina sestav v taekwondu, počet jejich jednotlivých pohybů, diagram i celkový charakter sestavy navíc symbolizuje významné osobnosti korejských dějin. Studenti taekwonda tak mají unikátní možnost seznámit se touto formou také s bohatou historií korejského národa.

Jak je již obecně známo, v taekwondu ITF se také soutěží a technické sestavy jsou mezi soutěžní disciplíny zařazeny již od prvopočátku. Vždy se takto mezi sebou utkávají v dané nebo volitelné sestavě dva cvičenci, přičemž se hodnotí předem dané parametry (technický obsah, síla, kontrola dechu, stabilita a rytmus). Existuje také týmová soutěž v sestavách, kdy pětičlenná skupina studentů (muži nebo ženy) obohacuje cvičení ještě o prvek choreografie.

V neposlední řadě je potřeba také zmínit, že zvládnutí příslušných technických sestav je také nutnou podmínkou pro získání vyššího technického stupně v taekwondu ITF.

01. Chon-ji tul

02. Dan-gun tul

03. Do-san tul

04. Won-hyo tul

05. Yul-gok tul

06. Joong-gun tul

07. Toi-gye tul

08. Hwa-rang tul

09. Choong-moo tul

10. Kwang-gae tul

11. Po-eun tul

12. Ge-baek tul

13. Eui-am

14. Choong-jang

15. Juche

16. Sam-il

17. Yoo-sin

18. Choi-yong

19. Yon-gae

20. Ul-ji

21. Moon-moo

22. So-san

23. Se-jong

24. Tong-il

 

Souboj (korejsky „matsogi“) je pro mnohé studenty nejatraktivnější částí výuky taekwonda ITF. Student zde může fyzicky použít techniky obrany i útoku získaných z cvičení technických sestav a cvičení základních pohybů, a to proti již skutečnému protivníkovi.

Souboj je tak nejen neoddělitelný od základních technik a technických sestav, ale je také nepostradatelný pro podpoření bojového ducha a odvahy, pro výcvik očí, pro odhad protivníkovy taktiky, pro rychlou volbu adekvátních technik, pro zjištění vlastních dovedností a schopností a pro osvojení si pohybů, jež lze ze cvičení základních pohybů a sestav jen obtížně získat.

Vytvořený systém nácviku je přesně rozdělen do několika fází (řízených a později neřízených), z nichž každá má za úkol nejprve naučit určitou vlastnost, která je v opravdovém boji potřebná.

Počáteční fáze výuky je tříkrokový boj (korejsky „sambo matsogi“). Tento souboj je plně řízen (tj. předem se vzájemně ví, která technika se použije) a studenti se v něm učí pohybovat dopředu a dozadu v efektivní vzdálenosti od soupeře. Vzdálenost musí být vždy taková, aby měl obránce dostatek prostoru pro obranu a zároveň byl dostatečně blízko pro případný útok.

Druhá fáze, dvoukrokový boj (korejsky „ibo matsogi“), je již určen pokročilejším studentům. Zde se také jedná o plně řízený boj a smyslem je naučit studenty kombinovat zvládnuté různé techniky (nohou i rukou) v útoku i obraně. Později je možné tuto fázi nacvičovat také bez předchozí domluvy (již se více podobá reálnému boji).

Třetí a poslední fází řízeného boje je jednokrokový boj (korejsky „ilbo matsogi“). Cílem této výuky je naučit studenty provést efektivní obrannou techniku proti na ně vedenému útoku a následně jednou silnou a přesnou technikou zneškodnit útočníka a tím také zakončit boj.
Pokud student zvládne všechny tři fáze řízeného boje může přikročit k výuce polovolného boje (korejsky „panjayu matsogi“). Studenti se v tomto boji učí použít předem určený počet útočných a obranných technik (např. student dvěmi technikami útočí, následně se dvěmi brání a takto cvičení neustále opakuje). Vše ostatní (jaká technika se použije, kterými směry je veden útok ap.) je již plně volitelné.

Určitým prvním vrcholem ve výuce boje v taekwondu ITF je nácvik volného boje (korejsky „jayu matsogi“) s jedním soupeřem. Zde již není vůbec nic řízeno, student se snaží použít proti soupeři vše co zvládl.

Mezi další, vyšší formy výuky boje v taekwondu ITF, které se učí držitelé mistrovských technických stupňů Dan pak patří boj proti noži (korejsky „tando matsogi“), boj pouze pomocí nohou (korejsky „bal matsogi“), boj proti více soupeřům najednou a další.

Trénink (korejsky „dallyon“) je základní cvičební jednotkou, sloužící ke zvyšování jak technické, tak také kondiční připravenosti každého studenta taekwonda. Snahou každého trenéra je, aby jeho studenti dosahovali v těchto oblastech co možná nejlepších výsledků. Toto cvičení obsahuje velmi mnoho jak specifických, tak také nespecifických cvičení, mezi které patří jistě rozvoj pohyblivosti, obratnosti, rychlosti, síly, odolnosti, nebo také otužování úderových ploch. Pouze v případě, že zapojíme do tréninku i tyto cvičení, mohou být techniky taekwonda skutečně efektivně použitelné ve skutečném boji.

Trénink pohyblivosti
Taekwon-do používá velmi mnoho technik, které potřebují k úspešnému zvládnutí vysoký kloubní i svalový rozsah. Proto jeho trénink klade vysoký důraz na každodenní komplexní rozcvičení a především protažení. K tomu slouží hned několik popsaných metod rozcvičení.

Rozcvičení by mělo vždy začít rotačními pohyby těla, aby došlo především k rozpohybvání kloubních spojení. Následně by mělo být do rozcvičení zařazeno jednoduché cvičení, sloužící k prohřátí celeho organismu (běh, hra, opičá dráhy ap.). Až po důkladném prohřátí je možno začít s celkovým statickým protahováním jednotlivých svalových partií i kloubních spojení (za splnění určitých podmínek se lze protahovat i v nezahřátém stavu).

Protahovat se můžeme buď aktivním přístupem (pomocí aktivního stahu svalstva), nebo také pasivním přístupem (rozsah pohybu je dosažen pomocí hmotnosti vlastního těla nebo s pomocí druhé osoby). Jako poslední do do rozcvičení můžeme zařadit také dynamické (švihové) cvičení, mezi které patří v taekwondu především známé apcha oligi, yopcha oligi nebo dwitcha oligi.

Trénink síly
Taekwon-do ITF jako moderní umění sebeobrany je unikátní z mnoha hledisek. Jedním z nich je také schopnost studenta vyvinout nadprůměrnou sílu, a to v každé prováděné technice. Tato schopnost je způsobena především důkladným nácvikem každého jednotlivého pohybu a dále pak dokonalým pochopením a praktickým použitím teorie vzniku síly. Tuto teorii se jistě všichni dozvíte v tréninku.

Současně je však potřeba také rozvíjet i silové schopnosti každého studenta. K tomu slouží především jednotlivá posilovací cvičení, kdy v taekwondu používáme jako závaží nejčastěji hmotnost vlastního těla. U silových cvičení musíme také příhlížet k věku i pohlaví jednotlivých cvičenců. Jen tak mohou silová cvičení přinést očekávaný rozvoj studenta.

Trénink síly můžeme dále jednoduše rozdělit na trénink síly maximální, na trénink výbušné síly a na trénink síly vytrvalostní, přičemž výbušná síla je pro taekwon-do asi nejdůležitější. V taekwondu ITF existuje také test síly, který umožňuje ověřit prakticky si sílu v jednotlivé technice a nezranit přitom své kamarády. Pro tento účel slouží speciálně vyvinuté stojany, do kterých je možno umístit libovolný počet plastových normovaných desek. Student se je pak vybranou technikou pokouší přelomit.

Trénink rychlosti
Rychlost je přímou součástí techniky a její úroveň podstatně ovlivňuje celkový výkon studenta. Všichni studenti taekwonda ITF znají základní pohybový zákon fyzika Newttona, ze kterého můžeme zjistit, kdy pokud zdvojnásobíme rychlost v technice, celková kinetická energie (síla) vzroste díky kvadratickému vyjádření hned čtyřikrát.

Je proto velice důležité také trénovat rychlost v technice. Trénink rychlosti pak můžeme ještě rozdělit na rychlost reakce, rychlost jednotlivého pohyby (acyklická) a rychlost komplexního pohybového projevu (cyklická). Pro taekwon-do jsou důležité v tréninku všechny tři typy tréninku rychlosti.

Sebeobrana (korejsky „hosin sool“) by měla být pro studenta taekwonda tím nejzajímavějším, ale také tím nejvyspělejším.

Student zde může použít vše co se zvládl naučit, přičemž útočník na něj neútočí vždy jen zepředu a častokrát ho také překvapí nepřipraveného. Útokem může být také nečekané chycení, škrcení, páčení, tedy takové situace, které při výuce soubojů bežně nenastávají (jedná se o tzv. zákeřné útoky).

Obránce musí znát, jak využít protivníkovi hybnosti a síly při současném zapojení vlastního dynamického a reflexního jednání v daném okamžiku.

Tyto techniky však mohou být samozřejmě účinné pouze tehdy, jsou-li neustále a dlouhodobě trénovány.

Slib Taekwon-Do
Budu dodržovat zásady taekwonda.
Budu respektovat instruktora a sonbe.
Nikdy taekwon-do nezneužiji.
Budu zastáncem svobody a spravedlnosti.
Budu vytvářet mírovější svět.

Zásady Taekwon-Do
Zdvořilost (Jej)
Čestnost (Jomčchi)
Vytrvalost (Inne)
Sebeovládání (Kukki)
Nezdolný duch (Pekčol pulgul)

 

Systém soutěží

Taekwondo ITF má pět soutěžních disciplín, které dohromady podávají ucelený obrázek o technické vyspělosti cvičenců. Soutěže jsou rozděleny do 4 věkových kategorií:

  • žákovské (do 13 let)
  • juniorské (do 18 let)
  • seniorské (+ 18let)
  • veteránské (+40 let a dále ještě děleno po 10 letech)

1. Cvičení sestav – Tul
Tul v překladu znamená „technická sestava“. Závodníci jsou rozděleni do kategorií podle technických stupňů a předvádějí, že znají techniky taekwondo, a zadaný tul dokáží správně zacvičit.
Sestav je celkem 24, stejně jako má den hodin. Každá je pojmenována podle význačných osobnostech nebo událostech z korejské historie, a techniky daného tulu na ni odkazují.
Závodník musí při cvičení přesně dodržet předepsané provedení.
Rozhodčí hodnotí 5 položek:
technický obsah

  • energii
  • kontrolu dechu
  • stabilitu
  • správný rytmus sestavy

Na závodech cvičí dva závodníci současně stejný tul. Lépe ohodnocený závodník postupuje do dalšího kola. V této disciplíně se samozřejmě může soutěžit i v týmech. V takovém případě rozhodčí navíc posuzují týmovou spolupráci a jejich výkon jako celek. Hodnocení může ovlivnit i choreografie jejich nástupu a odchodu z cvičební plochy.

2. Sportovní boj – Matsogi
Závodníci jsou rozděleni do pěti váhových kategoriích. Zde závodníci dokazují, že techniky taekwondo, které předvedli při cvičení sestav dokaží rychle a efektivně použít i proti reálnému a pohybujícímu se soupeři. Při zápase se používají chrániče, je povolen jen lehký kontakt a zásahy jsou povoleny jen od pasu nahoru na přední stranu těla, aby se předešlo případným zraněním.
Zápas řídí středový rozhodčí a bodují 4 rohoví sudí, kteří na základě získaných bodů určí vítěze, který postupuje do dalšího kola. Disciplíny sportovního boje se mohou účastnit (na oficiálních závodech pořádaných Českým svazem taekwondo ITF) závodníci od 4. kupu (modrého pásku), kdy závodníci již dokáží kontrolovat své techniky a jsou pro tuto disciplínu technicky připravení.
Při bodování se hodnotí nejen počet zásahů, ale také jejich charakter: jestli byl veden rukou nebo nohou, ze země nebo z výskoku, přímo či z otočky… Za nedovolené údery se body odčítají, a za hrubé porušení pravidel může být závodník i diskvalifikován.

3. Speciální techniky – Tki
V této disciplíně se závodníci snaží zasáhnout předepsanými technikami kopů desku v co největší výšce či dálce, a tím nasbírat co nejvíce bodů. Tato disciplína je zaměřená na kontrolu obratnosti, přesnosti, koordinace a odrazu. Závodníci zasahují desky ve výšce až 2,90 m a nebo po přeskočení až 3,5m dlouhé a 70 cm vysoké překážky.
V kategii Tki vynikal i Hwang Ho Yong, hlavní instruktor Českého svazu Taekwon-Do ITF a držitel technického stupně 9. dan.  Ve své generaci se v nich stal nepřekonaným, a hned dvakrát v této disciplíně zvítězil na mistrovství Koreje. Díky tomu se instruktážní fotografie řady technik kopů ve výskoku čí přeskoků překážek v jeho provedení dostaly i do základní učebnice taekwon-do, 15-tidílné encyklopedie, jejímž autorem je sám generál Choi Hong Hi (1918-2002). Ten o Hwangovi prohlásil, že jen díky němu mohl povýšit kopy ve výskoku na kopy v letu, neboť právě Hwang Ho-jong mu jako první prakticky dokázal, že v jednom výskoku lze technicky správně provést 3 i více kopů za sebou.
Při soutěžích se celkem provádí 5 technik, které jsou shodné pro muže i ženy: přímý kop (Twimyo nopi chagi), obloukový kop (Twimyo dollyo chagi), obloukový kop v otočce (Twimyo bandae dollyo chagi), boční kop v otočce (Twimyo dollimyo chagi) a kop do dálky (Twimyo nomo chagi).

4. Silové přerážení – Wirok
Zde závodníci dokazují, že techniky, které předvedly v předcházejících disciplínách mají i dostatečnou sílu pro účinnou sebeobranu. Předepsanými technikami se snaží přerazit co největší počet desek umístěních ve speciálních stojanech (dříve dřevěných, nyní plastových). Vyhrává závodník, který přerazil nejvíce desek a tím nasbíral nejvíce bodů. Disciplína silového přerážení je zařazena až od věkové kategorie juniorů, z důvodů neukončeného fyzického vývoje dětí a nebezpečí zranění.
Celkem se provádí 5 technik, které jsou rozdílné pro muže a ženy. Muži provádí úder pěstí (Ap joomok jirugi), sek (Sonkal yop taerigi), boční kop (Yopcha jirugi) , obloukový kop (Dollyo chagi) a obloukový kop v otočce (Bandae dollyo chagi).
Ženy místo úderu pěstí a obloukového kopu v otočce provádí úder loktem (Ap palkup) a boční kop v otočce (Dollimyo yopchagi).
Hodnotí se správné provedení techniky (tj. správná úderová plocha, stabilita) a procedura (přípravné postoje, naměření, atd.). Pokud závodník upadne, nebo se přidrží stojanu, není technika uznána. Je-li vše provedeno správně a ve stanoveném čase (30 sec. na jednotlivou techniku) přistupuje se k hodnocení síly techniky. Za zlomenou desku se udělují 3 body, za pouze nalomenou desku 1 bod.

5. Sebeobrana – Hosinsool
Zde se soutěží ve dvou kategoriích: žena proti dvěma útočníkům a muž proti třem útočníkům. V předem secvičené soutěžní ukázce musí závodníci v časovém limitu předvést minimálně povinný počet určených sebeobranných technik ve výskoku, úhybu, kopu dvěma směry ve výskoku, dvoj či trojkop, vyproštění z úchopu nebo držení či obrany proti zbraní. Hodnotí se technický obsah, týmová práce, přesnost a načasování a umělecký obsah (choreografie) a realističnost.
Hoosin Sool je jediná soutěžní disciplína kde jsou povoleny veškeré techniky Taekwondo, tedy i podmety, páky a další techniky, které by nemohly ani být ve volném souboji kontrolovatelné. Tato disciplína zahrnuje i sebeobranu proti ozbrojenému protivníkovi (nožem, tyčí apod.).

Finančně nás podporují

Přidej se k nám

Zašli nám na sebe kontakt a my ti obratem odpovíme.

14 + 5 =

Share This